Základy vědomého života

Co je to vědomý život? Proč bychom měli mít o něco takového zájem a co nám to může přinést?

Vědomý život je záležitost uvědomování si reality a schopnost vejít vhodným způsobem v interakci s touto realitou. Je to svým způsobem vědní obor, který v prvé řadě učí aktivnímu rozšiřování vědomí.

Schválně si zkuste odpovědět:

• „Kolik % z reality jste si schopni uvědomit?“
• „Co všechno vnímáte a co vše vám uniká?“
• „Kolik příležitostí (k lepšímu životu, ideálnímu partnerovi, duchovnímu vývoji, obchodnímu partnerovi atp.) vám takhle mohlo uniknout vinou nedostatku o kterém třeba ani nevíte?“

Nyní uvedu malý příklad z praxe.

Právě jste vyšli z domu. Víte, že slunce svítí, právě jdete do práce po náměstí, kde vidíte kašnu, míjíte uzenářství, stromy a lavičky, vnímáte ruch kolem a čas od času někoho pozdravíte. Je to pro mnohé realita všedního dne, které by se rád zbavil, protože se neustále opakuje.

Ale! Pokud si tohle někdo dokáže v každém okamžiku uvědomit co dělá, dostal se dál, než ten, který má v hlavě jen myšlenku na to jak si na něj zasedl šéf a jak se mu do práce vůbec nechce. Prostě vytěsní všechno okolí z hlavy a tak nějak se svou hrůzou instinktivně dojde do práce a zaujme svou pozici a čeká co s ním bude.

V prvním případě vnímání popsaného je to asi tak 0,001 ‰ (ano promile ! - Jedna desetina z procenta) z toho, co realita nabízí.

Promile jsem použil proto, aby byl zřetelný propastný rozdíl v tom co si uvědomuje obyčejný člověk oproti tomu, kdo má naplno rozvinutý Vědomý život.

V druhém případě onen člověk přidal ke svému vnímání reality další nuly asi tak na 0,000 000 001 ‰ (ano promile!) přičemž se navíc zaměřil na tvořivé zvětšování míry katastrofické situace ve které se ocitl (co má člověk „v hlavě“ a v podvědomí, a s čím pracuje, to se mu děje). Takže si nijak nepomohl. A právě naopak, pohoršil dosti brutálním způsobem. Jeho život (ani život toho prvního) lepší nebude, pokud se neotevřou možnostem, které vědomý život přináší.

Co je to vlastně vědomý život?

Kdo žije vědomým životem je schopen vnímat okolní realitu s neobyčejnou přesností. Dovede vnímat své okolí a přesně si vše spojovat do jednoho celku. A právě z takového spojování věcí je schopen těžit a naplnit vlastní život. Jeho život má pak větší cenu z hlediska prospěšnosti vůči sobě samému a svému okolí. Vědomý život není jít, vidět a vítězit. Vědomý život je o schopnosti spojit cit s myšlením za účelem dosahování vyšších cílů, které přesahují hmotnou sféru.

Je důležité si uvědomit, že ten kdo zná dokonale hmotnou sféru, orientuje se a vhodně využívá to co život přináší, zná jen několik procent skutečnosti. Zbytek reality tvoří duchovní světy (úrovně bytí, které lze vnímat pouze vhodně vyvinutými smysly skutečného člověka). Dokonalá znalost pozemské sféry je určitým základem, předpokladem pro vhodné rozšiřování vědomí a vnímání duchovních světů. Bez odpovídajícího pozemského základu – dosažení určitých schopností, znalostí, zkušeností není radno usilovat o nástavbu duchovního vnímání. Existuje totiž až příliš esoterních fantastů, kteří se utopili v přeludech. A to jen z neznalosti základů a neschopnosti jít krok za krokem správným způsobem bezpečnou mnohokrát vyzkoušenou cestou. Lidé, kteří dosáhli zručnosti a úspěchu v životě disponují kapitálem k rozšíření svého života na další úroveň. Mají potenciál stát se skutečnými esoteriky, mágy a mistry. A dosáhnout skutečného úspěchu Pravého Života. V pohledu vědomého života je úspěšný pozemský život pouhé žabaření – a to i když vyděláváte miliardu ročně, patří vám kde co, máte šťastný rodinný život, jste uznávanou osobností atp. Prostě k dokonalosti Pravého života bude něco chybět. A když se chybějící nedodá, může přijít frustrace, alkohol, drogy a pád.

Vědomý život je úzce spojen s duchovním růstem – hlavně s nutností učit se životu v podmínkách ve kterých právě jste, způsobem jak nejlépe umíte. V kontextu předešlého odstavce dodávám – hmota není oddělena od vnímání duchovních světů. Je jejich nedílnou součástí. Duchovní světy se prolínají a disponovaný jedinec je schopen je vnímat a adekvátně s nimi spolupůsobit a v nich se projevovat.

Ten, kdo dokonale poznal zákonitosti ve hmotě, poznal zároveň i projevy, podle kterých se řídí duchovní světy. Člověk, který usiluje o vědomý život je při svém hmotném bytí schopen vnímat propojení hmotné reality s duchovními světy. Díky svému rozšířenému vědomí vidí, cítí a chápe různé vlivy, které se zde projevují. Je schopen vidět leccos dříve, než dojde k uskutečnění. Přímo vyciťuje události, vnímá sféry různých vlivů a intuitivně ví, jak daleko může s uskutečňováním svého života zajít.

Ovládnutí hmotného života je předpokladem, kterého by se měl držet každý adept pro žití vědomého života. Když by toho nebyl schopen, musí se zamyslet. Jak by asi byl schopen zvládat situace ve sférách, kde věci fungují podobně, ale řekněme více přísněji?

Ve hmotě je drtivá většina lidí, kteří nejsou schopni prohlédnout jisté věci. Proto zde lze hrát divadlo a slušně na podvodu vydělávat. Ale jinde už to nejde – tyto věci jsou křišťálově jasné a nikoho neoblafnete. Na vyšší úrovni existence vás přečtou jako knihu.

Hned se ví, co hrajete za habaďůru, jestli vydáváte legraci za realitu nebo zcestné myšlenky za pravdu. Hmota je totiž určitá forma hřiště, kde si kdokoli může dělat cokoli. Říká se tomu svobodná vůle. Nicméně za využití možnosti si svobodně volit nesete následky. Co stvoříte, to se časem projeví.

Hrát hru a podvádět ostatní lidi třeba v rámci obchodu je jednoduché. Zvláště, když jsou ostatní zákazníci slepí a ani vidět nechtějí. Proto je tak populární herectví, divadlo, moderní umění a různé podobné formy podvodů. Lidé totiž raději berou klam za pravdivější než realitu.

A tak se tady všichni melou, dělají si různé naschvály a nemá to konce. A tu a tam se od masy postupně uvolňují lidé, kteří už toho mají dost a chtějí něco jiného. 
Uzráli (ano UZRÁLI) a domáhají se svého skutečného práva na Pravý Život. Díky mnoha pokusům a omylům dospěli do fáze, kdy ví, že je třeba usilovat o vědomě žitý život, aby se věci pohnuly k lepšímu a utrpení skončilo. Uvědomělí se postupně odtrhávají od zažitých mentálních a emočních vzorců a jsou často šokováni, že Reálná realita je naprosto jiná než ta běžně předkládaná.

Nezaleknou-li se a půjdou dál, budou odměněni.

Na vědomém životě se totiž musí pracovat.

Trvá to dlouhou dobu a taky často hodně bolí, než se člověk dostane z katastrofálního stavu do prvotní fáze rovnováhy a začíná dosahovat úspěchů právě protože našel sebe sama a využívá svůj pravý potenciál.

V tomto kontextu je s podivem, že ještě v této době, kdy létáme do kosmu zahazuje spousta lidí své talenty a věnuje se naprosto něčemu jinému. Kdyby se totiž věnovali rozvoji svého talentu, tak by zajisté měli nakročeno k vědomému životu (a hlavně bohatšímu, nejen penězi oplývajícímu ...) mnohem více, než když se trápí v něčem, co ve skutečnosti vůbec dělat nechtějí.

Jenže když jim to stejně poškozené autority společnosti řekly, no co by pro ně neudělaly. Když to tak musí být, tak to tedy bude a všichni slavnostně budeme trpět s nimi.

Nemáte už toho dost? Dělat hlouposti jen protože vám někdo řekl dělat věci způsobem který vám není vlastní? Chápu, že někdy není zbytí, ale celý život se trápit nemá cenu. Už jsem viděl spoustu lidí, kteří si zničili zdraví, životní štěstí a prosperitu jen protože se jim nedostalo daru získat informaci o potřebnosti pracovat na sobě a učit se žít Vědomý život. Pokud jste dočetli až sem, tak jste tento dar získali. Jak s ním naložíte, je jen na vás. Možností je spousta.

Na závěr zde umístím pár bodů, kterými se člověk usilující o žití Vědomého života projevuje.

Je to hlavně:
 

• Schopnost radovat se ze života.
• Schopnost hledat účel sebe sama v současném životě.
• Chuť poznat své pravé já.
• Vyváženost rozumu a citu.
• Chuť poznávat nové.
• Smysl pro realitu.
• Tendenci poučit se z chyb.
• Láskyplnost a vnímavost ke svému okolí.