Veselé Vánoce 2009 – kterou stranu si vyberete?

Adventní období je v plném proudu a my všichni očekáváme opětovné zrození světla.

Už pár měsíců se pohybujeme v hustém období temna. Deprese, nachlazení a další nesnáze sužují naše těla. Podzimní a zimní tlak na psychiku člověka konají své a nemilosrdně likvidují jedince, jejichž pozornost je více směřována na tělesné hodnoty, než na hodnoty duchovního rázu. Směřování na duchovní hodnoty je totiž jediný záchranný prvek pro tento čas.

Současné roční období ochudilo člověka o světlo vnějšího světa a pokud ten nemá aspoň decentní kontakt se svou duchovní podstatou, tak i o světlo vnitřní.

Najednou se nemá o co opřít, je zmatený a většinou neuvážlivě reaguje na dění v okolí. Vrhá se do nakupování, zdobení domů, pečení cukroví a dalších vánočních kratochvílí s takovou vervou a úporností, že se brzy zhroutí s poznáním: „Za nic to nestálo / nestojí.“ Někteří správně nepochopili adventní a vánoční dění a temně naladění neváhají šířit své zjištění mezi další lidi. Ty doslova ubíjejí na duchu a vytřepávají z nich poslední cit pro vánoční náladu, který v nich ještě zbyl. Podle mě se jedná přímo o zločin páchaný na duchovním vývoji lidí.

Vánoce přináší skupinu zkušeností, které může člověk prožít právě a pouze nyní. Přinášejí specifickou astronomickou a energetickou zkušenost – Slunce slábne, dny světla se zkracují, až milé Slunce zajde na úbytě docela. Potom se znovu narodí a dny se začnou prodlužovat. Suchá fakta o pohybu slunce jsou oděna do různých mystických hávů, pohanských i křesťanských. Každý si může vybrat interpretaci, která je mu nejbližší či vytvořit vlastní a prožít svátky přesně tak jak cítí.

Vnitřní prožitek umírání a znovuzrození tvoří velice osvobozující a naději přinášející zkušenost, která každého může vnitřně posílit. Odhodit špatné, již přežité a vstoupit do nového života s lehčí zátěží je pro mnoho z nás potřebné. Je však nutné jít do procesu obrození vědomě. Umírání provází bolest, deprese, osamění a další příznaky. Jakmile pochopíte, že se nemoci jak těla tak duše objevují přechodně a po nich nastává obroda se vstupem do nové éry života, bude pro vás snadné podpořit sebe sama vírou v lepší budoucnost a budete následně schopni na vývoji své budoucnosti zapracovat.

Ignorovat výjimečnou situaci není z mnoha důvodů moudré. Ježíšek nosil dárky i za tuhého komunismu a Vánoční setkávání v rodinných kruzích byly paradoxně založeny na duchovnější bázi. Dnes si hodně lidí přestavilo hodnotový žebříček a vidí klady v dárky obsypaném stromku, zatímco uvnitř nich není ani pusto a prázdno, ale přehmotněno - prostoru na duchovní prožitky se nedostává. Při prodlužování podobné praxe u nich nastává sestup nejen na duchovní úrovni, ale i na fyzické. Čili peníze, kariéra, vztahy a další lidsky měřené úspěchy půjdou pod kytky jen proto, že se opomenula duše a duch. Vánoce se mohou zdát jako naivní svátek a přežitek minulosti, ovšem účast na jejich rituálech vám může aspoň trošku pomoci aniž si to budete ihned uvědomovat.

Vánoce přinášejí možnost být s přáteli, sdílet se v rodinném kruhu a vychutnávat si pocit vítězství dobra a lásky nad největšími průsery světa. V předvánočním času se dějí zázraky. Můžete dospět k poznání, že váš namyšlený šéf je také milý člověk s vlastnostmi, které za celý rok neprojeví. Učitelé ve školách často povolují v tuhé výukové drezúře a povolují třídní besídky. Atmosféra může být nabitá úprkem ve snaze logisticky zabezpečit oslavu, ovšem vždy záleží na vašem zaměření. Pokud sháníte jídlo pro jídlo a dárky pro dárky, nebo vše organizujete aby jste se někomu zavděčili sklidíte pouhý materiální prospěch tohoto konání. Pravděpodobněji se spíš uštvete, zjistíte, že iPod k uplacení dítka nestačí a zbytek svátků strávíte v klidu na lůžku. Jestliže se vrháte do předvánočního shonu s čistým nezištným nesobeckým úmyslem –udělat radost, podpořit rodinné oslavy, atp., budou vaše snahy odměněny – poznáte to na vnitřní proměně vašeho já. Obdarovávání je aktem přímo božským. Kdykoli obdarováváte správně, s láskou, a péčí, soucitem, pochopením ucítíte to v sobě jako blažený pocit, který nepřebije prakticky nic.

Nechte se v současném dění řídit citem a laďte se na příchod nového, světlého, láskyplného do vašeho života. Zabývat se temnotou a poslouchat negativně naladěné lidi nikomu v tomto období nepomůže. Proces zrození světla patří k hlubokým mystickým zážitkům, který můžeme opakovat i my v naší době. Biblická legenda o narození Krista je vlastně návodem pro naši vnitřní proměnu. Naše osobnost reprezentuje svět a jednotlivé postavy v ní představují archetypy s přesně naplánovanými rolemi. Jestliže tyto archetypy ovládneme a necháme je, aby se vhodně zachovaly k zárodku nového - „Synu Božímu“, začneme také naplňovat, uskutečňovat a žít naše božské já. Změníme se uvnitř a vše venku se změní podle nás – k lepšímu. Vánoce jsou svátky, které každému zájemci zprostředkují soukromou iniciaci přesně podle jeho kvalit a schopností. Pomáhají k tomu také pohádky. V převážné většině klasických českých pohádek je zakódováno vítězství dobra nad zlem, osvobození princezny od zlého draka udatným rytířem (vítězství já v boji o duši s temnými silami) a další. České Vánoce s pohádkami si nenechá ujít drtivá většina Čechů - zřejmě kvůli pořekadlu: „Co Čech, to šaman nebo čarodějka.“

Ať tak či tak, vše je jasně dané. Kterou stranu si zvolíte, takové budou vaše Vánoce. Buď Santu Klause – umělého panáka z reklamy na Coca Colu nabízejícího přehršel hmotných věcí. Nebo Ježíška nabízejícího kromě dárků pozvánku k proměně vašeho já v božskou bytost.

Přeji vám správnou volbu ...