Osobní růst, umělá realita a kontakt s přírodou

Takzvaný moderní člověk se odtrhl od přírody a podléhá dojmu, že vše zvládne lépe sám ve svém uměle vytvořeném okolí. Nepřipouští si možnost omylu a to je zřejmě důvod proč ho potkává často jen utrpení.

Moderní člověk se domnívá, že veškeré prostředky pro život, zdraví, zábavu, kariéru, postavení ve společnosti a další výdobytky této civilizace je možné získat pouze přes lidmi vytvořené věci a prostředí ve kterém je nucen žít. To vše tvoří UMĚLOU REALITU. Dosahuje přesně do bodu do kterého je průměrná masa lidí vědomě schopna vnímat své okolí. Překročení této hranice jí brání omezení, která si udílí sama, nebo jí jsou vtiskávána stejně postiženým okolím. Tedy masa lidí se ovlivňuje navzájem a pokud se jednotlivec rozhodne opustit její vliv, nemá právě jednoduchý úkol.

To co je vtiskáváno v rámci UMĚLÉ REALITY je jen pouhou výsečí všeho existujícího, co označuji jako REÁLNOU REALITU. Tu nejste schopni vnímat, pokud jste zaměřeni vnímat pouze to, co je neustále masmédii a jinými „postiženými“ lidmi prezentováno jako „normální, správné a vhodné“ dělat, nebo máte tendence se stejně „normálně, správně a vhodně“ projevovat.

Jednotlivý člen společnosti má svůj osobní přístup k vnímání reality, který se nazývá OSOBNÍ REALITA. Většinou je tvořena prvky UMĚLÉ a občas někdy i REÁLNÉ REALITY. Osoby, jejichž OSOBNÍ REALITA je složena z převahy vjemů REÁLNÉ REALITY jsou vzácné.

Pro ono vtiskávání mluvím o UMĚLÉ REALITĚ, neboť ztracená schopnost prohlédnout za hranice viděného vede člověka do vězení svých představ o životě. Vlastní představy pokládá za realitu, podle které se snaží žít, avšak jeho život se jen velice těžce blíží představám o ideálních hodnotách. Neví, nebo se pod různými záminkami obává překročit onu omezující hranici. Drží se svých „jistot“ a zároveň se bojí, že o ně přijde. Pekelná kombinace, není-liž pravda? Mnoho lidí takto žije, aniž by jim vůbec došlo o co v životě skutečně jde a k čemu jej opravdu mají využít.

Teorie moderních lidí praví, že prostředky nacházející se v UMĚLÉ REALITĚ a kterých lze jistými způsoby dosáhnout (majetek, sexuální vyžití, kariéra atp.) jsou hlavním cílem života a ti, kdo jimi disponují jsou označováni za kvalitně žijící – ačkoli mají často větší problémy než bezdomovci spící na lavičce v parku.

Nebylo by nic špatného na ustrnutí v UMĚLÉ REALITĚ, kdyby zde byly nějaké výhody, které by předčily důvod k „odchodu“ (odchod znamená naučení se rozšířit vnímání za hranice Umělé reality, poznání pravdy a získání lepšího života jako výtěžek z tohoto poznání). Pro člověka, který s UMĚLOU REALITOU zacházet neumí, zde výhody nejsou. Mnoho záležitostí je vydáváno za „nutné utrpení“ bez kterého život „prostě nefunguje“.

Schopný pozorovatel může vidět následující příklady:

• Umělé chemické léky mají často vedlejší účinky na organismus a zbytečně zatěžují, nebo jej přímo ničí (zejména prostředky pro léčbu rakoviny – ozařování a chemoterapie – jejichž vliv pacienta ještě více destruuje než nemoc sama).
• Vliv všudypřítomných reklam zahlcuje podvědomí a skrytě ovlivňuje nákupní chování, což je prakticky rovno podvodu, protože je vám takto NIČENO TO NEJCENNĚJŠÍ co máte – SCHOPNOST ČISTĚ MYSLET A DĚLAT ZDRAVÉ ÚSUDKY. Kupte si časopisy, dívejte se na televizi, brouzdejte po internetu a podle míry vaší mentální vyspělosti bude vaše mysl postupně zahlcována balastem, který jste tam původně ani mít nechtěli.
• Nutkání a „nutnost“ „mít lepší auto než soused“ a „být dostatečně zajištěn“ vrhá tyto jedince do stresových profesí (kde si většinou vydělají méně než je jejich energetický přísun oné práci), aniž by si uvědomovali fakt postupného ničení mentálního i fyzického zdraví, nemožnosti vybudovat rodinu, respektive přivedení do krize. Jak to většinou končí, můžete vidět na každém kroku.
• Dalších takových negativních příkladů je spoustu a je smutné, že jsou pokládány za normální, reálné a dokonce nutné pro život. 

Musí to tak být? Musí zde lidé trpět? Nemusí. Ale musí taky udělat svůj díl práce na sobě, neboť jen tak ze svých vlastních problémů nevybřednou a žádný mesiáš z nich jejich práci jen tak nesejme.

Současná doba chce od každého člověka, aby aktivně poznal, pochopil a naučil se zaujmout k UMĚLÉ REALITĚ zdravý postoj. Jakmile někdo prohlédne za hranici všeho co kolem vidí, objevuje se ve fázi, kdy se učí poznávat děje a pochody, které ovlivňují chod UMĚLÉ REALITY. Čím více se ponořuje do vnímání REÁLNÉ REALITY, tím víc a jasněji chápe proč UMĚLÁ funguje tak jak funguje. Dovede si spojit i zdánlivě nespojitelné informace a využít je způsobem přinášejícím prosperitu sobě a svým bližním.

UMĚLÁ REALITA je součástí REÁLNÉ asi tak, jako je ostrov součástí moře. Moře neustále ovlivňuje ostrov – přichází z něj bouře, občas přichází piráti, divoši, nebo naopak jídlo a třeba i záchrana. Pokud budete jako jediný obyvatel ostrova hrdý na detailní znalost ostrova a budete ignorovat existenci moře, tak patrně dlouho nevydržíte – s divochy se počítat nedá jsou přece pověra a mýtus přicházející z moře, které přece jasně ignorujete. Do vašeho světa divoši přece nepatří. Ale až přijedou, tak se budete sakra divit. Takové uvažování je k smíchu, každý „Robinson Crusoe“ by existenci ostrova i moře jasně uznal a patřičně se zařídil. Jenže smutná pravda naší civilizace praví, že drtivá většina lidí existuje na ostrově a možnost existence moře si není ochotna připustit. Jen duchovně vyspělí jedinci jsou schopni vlivy „moře“ vnímat, domluvit se s piráty i divochy a přijmout pomoc, která se na ostrově nenachází.

Každý člověk má možnost se začít učit proniknout pod povrch věcí a poznat o čem celý svět je. Nejen iluzi zatuchlého pralesa na ostrově, ale i svěží brízu vanoucí od moře. Potíž je vždy v přílišném lpění na prostředcích, které UMĚLÁ REALITA (ostrov) skýtá. Temná jeskyně se svou plísní na stěnách, kterou okolí vychvaluje jako to nejlepší se stává nepříjemnou „jistotou“, která každého „jistě“ přivádí do hrobu, ale kvalitu života ani míru poznání nezvýší.

Za „jistotou“ je skrytý strach z poznání nového, nebo z poznání pravdy o aktuálním stavu věcí ve kterých se uživatel „jistot“ nachází. Mnozí lidé nejsou schopni takovou pravdu přijmout a proto ji potírají, ačkoli by její aplikací došli prozření a uzdravení. Ona není legrace žít ve strachu, stresu a permanentním neštěstí, ale když to někdo musí mít, tak zřejmě není vyhnutí. Tito lidé vidí různé aspekty života, ale nejsou schopni utvořit celkový obraz a vhodně se zařídit. Kdyby se jim to povedlo, byli by osvobozeni od utrpení, ale napřed musí přijít na to, že něco takového vůbec chtějí a musí v sobě vzbudit touhu k poznání nejen ostrova, ale i moře.

Je to věc rozdílnosti rozšířenosti vědomí a schopnosti chápat skutečné a umělé děje ve společnosti a jejich širší souvislosti. Na jednu stranu je každého věc jak nakládá sám se sebou, ale jakmile míra ničení sebe sama přes zaměřenost na umělé výtvory ve společnosti ovládne masu, jde o problém takřka universálního rozměru.

Naštěstí lidé nejsou takové trubky, jak se zdá a situace není tak neutěšenou jak vypadá. Způsob chování každého člověka je odvislý od jeho specifické úrovně vědomí a schopnosti cítit, rozpoznávat a integrovat v sobě schopnost, pro zdravý pohled na všechno co se děje.

Každý, opravdu každý člověk má možnost proniknout iluzi a vybřednout z bídného života, který doposud vedl.

Napřed je nutné SE ROZHODNOUT. Chci dál, současnými trendy cestou bolesti, nebo chci všechno jinak? Vždy je možné opustit neustálé prožívání problémů a začít znovu a lépe.

V přeměně lidského vnímání vyšších úrovní přesahujících UMĚLOU REALITU hraje velkou část PŘÍRODA. Ve své čisté podobě představuje prostor informací, energie a schopností, které pomáhají dopracovat se ke vnímání REÁLNÉ REALITY, která je podstatou všeho co existuje.

Každý člověk má svůj vlastní, unikátní způsob, jak vnímat svět kolem sebe – OSOBNÍ REALITU, která je podmnožinou reality UMĚLÉ. Některé věci vnímá (vytvořil si schopnosti pro vnímání), jiné ne a prostřednictvím vlastního způsobu vnímání světa se zařazuje do společnosti a vchází v kontakt s lidmi s podobnou OSOBNÍ REALITOU, kterou společně sdílejí ať v dobrém či ve zlém.

Vnímání REÁLNÉ REALITY se lze postupně učit a tak se vymaňovat se z vlastního způsobu vidění věcí, které mohlo být pokřiveno do té míry, kdy si škodíte sami sobě a trpíte různými problémy. Nemoci, rodinné, vztahové a další problémy se odvíjejí od vadného chápání a vnímání REÁLNÉ REALITY – celku.

Přibližování se k vnímání REÁLNÉ REALITY popisuje stav, kdy stále více vnímáte (rozumově, citově i jinak) souvislosti, rozšiřujete vlastní vědomí a pronikáte do podstaty věcí, se kterými přijdete do styku, až do stavu zjištění událostí dříve než k nim vůbec dojde – dosažení určitého z mnoha způsobů rozšířeného vnímání – jasnovidnosti, jasnoslyšnosti atp.

Následné zkušenosti, prožitky a vědomosti z procesu poznávání REÁLNÉ REALITY slouží ke zlepšení kvalit vašeho života (zdraví, štěstí, láska atp). A tomu co je pro vás nejpotřebnější – rozpoznání záležitostí, které jsou konkrétně pro vás a váš život nejdůležitější.

Úplným začátkem v procesu vybřednutí z vadně utvářené OSOBNÍ REALITY, která je pod vlivem UMĚLÉ REALITY společnosti je uvědomění sebe sama a rozhodnutí. Ono už uvědomění si, že je něco špatně v nás a že za to neseme vlastní odpovědnost je pro mnohé silná káva. Budou proti takovému tvrzení útočit a zatvrdí se. Takoví lidé budou možná připraveni tuto odpovědnost přijmout později, nebo také vůbec nikdy.

ROZHODNUTÍ a PŘIJMUTÍ SITUACE v takové formě jaká právě je, tvoří začátek, jež ukazuje cestu ke skutečnému osobnímu rozvoji, životnímu růstu a přijmutí vlastního životního stylu.

A teď se dostávám k prostředku, který může výraznou formou pomoci urychlit proces přeměny vaší stávající OSOBNÍ REALITY v něco mnohem lepšího – k PŘÍRODĚ. Nic jiného, co člověk vytvořil tuto specifickou moc nemá, ani různé formy náboženství, či světonázorů, které je napřed správně pochopit. Ve výkladu různých jevů se často mýlí i sami náboženští učitelé, tudíž není možno jen tak snadno dojít zlepšení životních pochodů, neboť v lidském světě jsou překážky na každém kroku. Překážek není třeba se obávat, jejich existence slouží k posílení rozhodnutých osob.

PŘÍRODA v sobě obsahuje esenci REÁLNÉ REALITY, kterou začne cítit každý, kdo se v ní otevře. Příroda nelže a neklame, ukazuje základní a přirozené věci tak jak jsou. Neškodí, nemanipuluje a otevře se tomu, kdo se otevře jí – a potom dokáže člověka naučit, uzdravit a proměnit. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Do přírody choďte sami a prociťujte si všechno co v ní existuje. Dotýkejte se stromů, kamenů, trávy. Lehněte si na zem a vnímejte matku Zemi. Vytvořte si pozitivní vztah ke všemu co v přírodě existuje. Učte se s přírodou komunikovat, naslouchejte jí a všem jevům které se v ní objevují tak dlouho, až budete cítit, že jste jejich součástí, cítíte a rozumíte. Výborně tento proces slaďování popisuje román Alchymista od P. Coelha.

Komunikujte s přírodou a postavte všechno v ní vám na roveň. Každý strom, zvíře a kámen není víc než vy. Pravda, vyskytují se na jiné úrovni, a člověk je ve svém duchovním vývoji značně předešel, nicméně to neznamená, že je bude přehlížet a ponižovat jako bezcenné. Arogance a nadřazenost člověka – pána tvorstva ho odtrhává od souladu se Zemí a praktici podobného přístupu se pak diví, kde se berou jejich psychické a fyzické nemoci.

Do přírody choďte s úmyslem POSKYTNOUT ENERGII a NAVÁZAT KONTAKT. Nemusíte materiálně nosit dříví do lesa, ani dělat obětiny přírodním duchům. Věc je mnohem jednodušší. Když jdete k přátelům, také jim přinášíte dobrou energii ve formě radosti, dobré nálady a úsměvu na líci. Nepřicházíte své přátele obrat, zvláště, když je máte opravdu rádi.

Příroda vám vloženou energii mnohonásobně vrátí zpět. Budete svými výlety za Poznáním osvěženi po všech stránkách a časem se vědomý pobyt v přírodě a komunikace s jejími obyvateli stane naprosto běžnou součástí života.

Pobytem v přírodě, komunikací s ní a jejími obyvateli se navracíte do přirozeného řádu věcí. Bude postupně a přirozeným způsobem docházet ke změně vaší OSOBNÍ REALITY.

DŮLEŽITÁ POZNÁMKA: Lidé, kteří žijí v bludu: „Napřed brát a potom dávat.“ můžou mít v přírodě problémy. Naladění na mentalitu vampýra přináší stejný efekt. Když budete v přírodě energii krást, nic dobrého vám to nepřinese. Vampýrování na jiném člověku přináší jasný výsledek – on to pozná a od vás se odvrátí. Příroda se odvrátí také, ale co jste jí ukradli, to si vezme zase zpět, takže můžete přijít domů oslabeni bojem o nakradenou energii. To stejné čeká ty, kteří se rozhodnou přírodu nějak poškodit (i mentálními útoky na něco, co se na přírodě nelíbí). Příroda má sice své primitivní zákony džungle, oko za oko, zub za zub, ale ke svým příznivcům je více než štědrá.