Osobní rozvoj a vesmírné síly v měsíci lednu

Zima nám už pěknou řádku dní ukazuje zač je toho loket. Sněhu je všude po kolena což nabízí takřka jediný solidní nápad. Nepřepínat se navenek a v klidu pracovat uvnitř.

Příroda je v současné době v hlubokém spánku. Nepohne se, dokud ji přicházející jaro k životu neprobudí. A totéž se děje s námi. Materiální prostředí je naprosto uzavřené a pokusy o změnu se setkávají s neúspěchem. Vše spí a jen se tak hned neprobudí. Doporučuji spánek a odpočinek na hmotné úrovni také vám. Zahajování a uskutečňování projektů je nyní velice nepraktické a často nevede k očekávaným úspěchům.

Zachovejte se strategicky a šetřete síly na jaro. Je zbytečné bojovat. Nic neuspěcháte ani nezmeškáte. V pravou dobu ucítíte v kostech: „Teď začni!“, začnete a budete mít úspěch.

Známé pořekadlo praví: „Nečekej až se zima zeptá, co jsi dělal v létě.“ A jeho obdoba „Nečekej až se jaro zeptá co jsi dělal v zimě.“ se hodí pro leden. Současné období na jednu stranu nepřeje zahajování jakékoli práce ve hmotě, ale paradoxně přeje dokončování dlouho rozdělaných projektů. Moříte se s jistou záležitostí bezvýsledně nějakou dobu, pak se objeví Nový rok a vy máte najednou fůru energie a věc dokonáte během pár dní. Zázrak? Ne. Pouhá znalost poměrů a vaše adekvátní reakce.

Jako ideální příklad se jeví stavba domu. Jako byste si nyní finálně zařizovali dům nábytkem, když jste ho v předchozím období vybavili střechou, elektrickou energií, kanalizací a dalšími prvky. Komu se minulý rok povedla pouze hrubá stavba, tak toho moc nyní nenadělá – musí nechat objekt ideálně vymrznout a do úprav se pustit až bude doba příznivější. Kdo se nechá vtáhnout do nějaké činnosti slovy – musím, úprkem, rychle, nic není nemožné, … - se může setkat s následnými problémy dokončeného objektu, který ve stádiu hrubé stavby nestihl takzvaně „sednout“ a nyní „pracuje“. Smutným výsledkem „pracování“ jsou při nejmenším popraskané omítky a poněkud horším problémy se zavíráním oken a dveří.

Už tušíte kam tím mířím? Mnoho věcí nelze uspěchat. V mezičase musí využít dobu odpočinku, kdy se řeší jejich jiná úroveň. Pokud si vezmete příklad domu, lze v zimní přestávce shlédnout projekt z odstupu a případně učinit změny naplánovaných prací, nebo si vysnít interiér. Podobná analogie existuje, nebo spíš existovala i v životě člověka. Naši dávní předkové pracovali v období pro ně příznivém a zimu přečkávali v prostředí vypravěčů pohádek, které měly vliv na jejich duchovní život. Tělo v zimě leckdy možná strádalo, ale duch sílil. Tehdy vše probíhalo podobnými způsoby, protože nebylo zbytí. Lidé ani často nevěděli co se s nimi děje, pokud nebyli do pozadí procesů zasvěceni, nebo nebyli členy duchovně vyspělých civilizací. Nyní je vše jinak. Na hmotné úrovni již nejste vedeni pouze k našemu nejlepšímu dobru (z duchovního hlediska). Je mimořádně rozšířen život zaměřený pouze na hmotný rozvoj, což je na jednu stranu v pořádku, ale potřeba duchovního naplnění je přitom hrubě opomíjena což tvoří katastrofické prostředí.

Lidé v sobě nevědomě zabíjejí duchovní stránku a vystavují se riziku porušení harmonie v životě, která se projevuje vnitřní nespokojeností, neštěstími, problémy v partnerském i rodinném životě a životními krizemi obecně. Jsme na prahu naší vědomé existence. Tu si musíme zasloužit vědomým postojem k našemu životu. Měli bychom se chovat podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí a nezabíjet v nás cestu k lepšímu a dokonalejšímu.

Lednové zimní období nás přímo vybízí k zabývání se niternými pocity a prožitky duchovního života. Určití lidé mohou už od Vánoc cítit zárodek něčeho nového, co v nich roste a co je třeba opatrně opečovávat a rozvíjet. Zima v našich krajinách umlčuje přírodu a my nejvíc cítíme jen naše nitro. Příroda nám do života nekecá, tudíž lze lehce, bez rušivých vlivů, dosáhnout komunikace s naším vyšším Já a hledat inspiraci pro náš nejlepší rozvoj v novém roce.

Člověk, který na sobě vědomě pracuje ve smyslu duchovního rozvoje a cítí současné vlivy, je poněkud napřed před čistě materiálně zaměřeným člověkem. Čistý materialista se v zimě většinou ocitne bez kontaktu se svým vyšším já (podle vzoru, kdo něco nehledá, ten to také nemůže najít), podvědomě tuší, že mu něco chybí a to ho činí nervózním. Má silná nutkání „něco dělat“, ale neví co přesně a zbytečně se vyčerpává na pokusech a omylech.

Relaxace, klid a ladění na vnitřní bytí by měly být hlavní náplně lednového období pro všechny bez rozdílu rasy, vyznání, platové třídy, společenského postavení … Naučíte -li se být uvnitř sebe sama a vydržet se sebou v klidu, bude vám nabytá schopnost ku prospěchu po celý další rok. Hlavně, je-li vaše povolání protkáno stresovými faktory.

Meditujte, odpočívejte a pokud máte moc energie, a nevíte co s ní, věnujte se výtvarným projektům – tvořte co vás napadne. Podobná práce vám pomůže rozvinout intuitivní komunikaci s duchovní stránkou.

Nyní je čas hmotného odpočinku, klidu, čtení a budování vašich světů pro rok 2010.

Dobře pořiďte!