O kontaminaci zlem

O kontaminaci zlem

Co je to zlo?

Zlo je opak dobra.

Zlo je součást dualitního prostředí třetí dimenze, kdy tvoří protipól dobra.

Zlo je energie, kterou stejně jako dobro, lze využít v myšlení, cítění a jednání.

Zlo na rozdíl od dobra je energie škodící lidskému organismu nejen na úrovni fyzické, ale také mentální a citové.

Zlo je ve své podstatě tvořeno destruktivními energetickými elementy. Ty mají význam v přírodních rozkladných procesech a můžou také sloužit jako potrava pro jistý druh bytostí.

Zlo je například:

• Mučení lidí a také podporování mučení i v myšlenkách.
• Výkon tělesných trestů ve vzdělávacím procesu a podpora nutnosti tělesných trestů.
• Týrání zvířat a využívání zvířat k zábavě zahrnující jejich utrpení – zápasy psí, kohoutí, býčí.
• Špatná péče o zvířata na farmách.
• Nehumánní zacházení se zaměstnanci ve firmách – ano i název „lidské zdroje“ je symbol barbarství, zneužívání a zla vůči zaměstnancům, kteří pomáhají svou prací vyspělému člověku s vizí (podnikateli) dosahovat jeho cílů.
• Programování virů, hackerské útoky, počítačové pirátství zaměřené na ničení výsledků práce jiných lidí. Současná obliba pirátů a pirátství je pouze projev tolerance zlého projevu člověka. Tento trend má spíše efekt sebevražedných sklonů každého, kdo to podporuje, místo reálného osvobození.
• Hudba směřující k podpoře negativity v člověku – punk, metal, rock, elektronická hudba atp. . Všimněte si rozdílného přístupu k hudbě u lidí, kteří říkají: „Poslouchám dobrou muziku.“ „Dobrá muzika“ může být prakticky cokoli, nicméně skutečně dobrá muzika je klasická, (respektive zpěv člověka dobře propojeného na podstatu svého bytí) neboť pomáhá člověku se naladit na pravdivou podstatu jeho bytosti a vhodně růst. Ostatní muzika mu pomůže pouze k rozvíření agresivity, naivity a vede k upadání do klamu tohoto světa.
• Filmová produkce vedená pouze ke tvorbě násilí pro násilí.
• Reklamní produkce slibující účinnost produktů, které ve skutečnosti škodí.
• Mediální aktivity – reklamy, filmy, hudba, knihy, časopisy které podporují vymývání mozků pro zisk.
• Výchova dětí ke zločinu, agresivitě, negativitě, potlačování jejich rozvoje pozitivním směrem ke skutečným lidským hodnotám apod.
• Podpora takové zábavy a životního stylu pro mladé, která mladé lidi naprogramuje pro zlo, vtiskne jim normálnost násilí, destrukce a sebedestrukce prostřednictvím hudby, předčasného sexu atp. Tím je člověk zmanipulován už ze začátku a zbytek jeho života se poté rovná absolutnímu utrpení.
• Organizování pomoci pro strádající, kde se vybrané prostředky zčásti použijí na oslavné večírky, kde se ukazuje jak moc se pomáhá prostřednictvím opilých „celebrit“.
• Agresívní kampaně proti důchodcům.
• Praxe módních návrhářů, kteří ve jménu módy a krásy vedou modelky a ženy k anorexii a tak ničí jejich životy.
• Propagace moderního umění, které není uměním, ale spíše terapeutickou prací, která má být po „umělecké“ introspekci a katarzi spíše svěřena ohni než galerii, neboť vede k podpoře negativity a destrukce v lidech, kteří budou takovému umění vystaveni.
• Podpora a kumulování myšlenek na zabití, destrukci, mučení a další negativní skutky.
• Apod.

Je nutné respektovat funkci zlé, temné strany v rámci vývoje universa. Ale není možné ji tolerovat jakou součást vašeho osobního myšlení, cítění a jednání.

Není také možné, abyste přes sebe nechali působit stranu, jejíž existence k té vaší nenáleží.

Lze využít zlo k dobrým účelům?

Zlo je zlo a je pro člověka špatné, ale přesto existuje několik pohledů na jeho vhodné využití.

Zlo má svou specifickou a nezaměnitelnou funkci a jako takové je nutné jej přijmout.

Zlo svým způsobem napomáhá k uvědomění kvalit dobra a ukazuje místa, kde se v lidské osobnosti kvality dobra buď nevyskytují, nebo se vyskytují v nedostatečné kvalitě.

Jak se provozuje boj se zlem?

Boj se zlem probíhá navyšováním kvalit dobra a opouštění kvalit zla na úrovni myšlení, cítění a jednání.

Nejde o skutečný boj, neboť útočením proti zlu by došlo k jeho posilování.

Proč je zlo více vidět než dobro?

Zlo není součástí člověka.

Dobro se veřejně bere jako automatická lidská vlastnost, kterou má každý přirozeně.

Zlo je takový přívažek, který nikdo nemá rád a proto jej odstraňuje ze své osobnosti tak, že ho páchá v myšlenkách, citech a činech. Je to logické, neboť další automatická přirozená lidská funkce je zbavovat se odpadu, takže z člověka více proudí zlo a zlé činy než činy dobré.

Člověk s časem už zapomněl proč to dělá a co se tím děje jemu a co tím páchá ostatním. Běžný člověk není obeznámen se svou energetikou a těmito procesy do dostatečné hloubky, aby pochopil, že zbavování se zla tímto způsobem mu přinese pouze další opakování nepříjemností v budoucnosti.

Během vývoje lidstva prakticky probíhá v ohledu kontaminace zlem jeho degradace. Vzhledem k neustálému víření zla z lidí, kteří ho nesnesou a neumí s touto energií vhodně pracovat, začíná postupné zvykání si na zlo. Lidé berou stav bolesti a utrpení za normální a začínají jej zaměňovat za dobro. To se nyní veskrze všude děje.

Ideální cestou ke zbavení se zla je transmutovat jej v sobě na dobro. Klíčové v tomto procesu je přijmout věci a situace, které k vám přicházejí a nepustit je dále. Ani když jsou jakkoli bolestivé.

Tímto procesem dochází k vyrovnávání vašich skutků z minulosti. Neznečišťuje vás co do vás vchází, ale co z vás vychází. To co nezvládnete zpracovat a vypustíte dále, to se k vám za nějaký čas zase vrátí.

Až budete vidět člověka (třeba vašeho šéfa), jak neustále na někoho křičí, má negativní názory, pořád útočí, nebo se lituje tak si uvědomte, že jde zřejmě o slabého člověka, který neumí unést svůj dluh vůči svým minulým činům. Patrně neví, jak se očišťovat, jak zlepšit svou pozici jako člověka a tak se pohybuje v bludném kruhu.

Někdy je možné, že jde o člověka v jádru negativního, jehož posláním je vědomě šířit zlo (těch je ovšem málo, stejně jako těch dobrých, jejichž posláním je vědomě šířit dobro), ale v drtivé většině jde o člověka s diagnózou Kontaminace zlem.

Co je to kontaminace zlem?

Kontaminace zlem je situace, kdy je v jádru dobrý člověk vystaven působení zla na svůj organismus a tak dochází k jeho postupné otravě. Stejně jako alkoholik, drogově závislý nebo hypnotizovaný člověk není zcela při smyslech, tak i člověk kontaminovaný zlem má komplikace plně vnímat realitu.

Osobnost člověka kontaminovaného zlem se skládá ze směsice dobra a zla v různé intenzitě. Má zkreslenou představu o světě a netuší ani zblo o skutečnosti. Většinou nechce vědět. Nebo si myslí, že je jeho stav správný, neřku-li ten nejlepší. Zakládá si na své šedivé existenci a netuší, že se může stát snadnou kořistí pro ty, kteří jejich nestability zneužívají.

Kontaminace zlem na globální úrovni

Všechny myšlenky, city a činy se dříve, či později projeví na úrovni planetárního vědomi.

Dobré se projeví u těch, kteří vyzařují dobro a zlé u těch, kteří vyzařují zlo.

Jak, kdo zasívá, tak sklízí.

I člověk v jádru dobrý, může vzhledem k vlastní kontaminaci podporovat zlo na globální úrovni myšlenkami, city a skutky. To se následně projeví na jeho životě s výsledkem nepředstavitelného  utrpení vznikajícího z rozporu jeho dobré podstaty a zlých činů. Běžný člověk žijící ve stavu kontaminace zlem netuší, proč jej postihují určité problémy. Neví, nebo nechce vědět, jak se správně zachovat, aby se jeho život stal lepším.

Jak lze napravit situaci na globální úrovni?

Jediná pomoc je v lidech, kteří jsou schopni si problém kontaminace uvědomit a vědomě pracovat na oddělování nežádoucích energií ze svého vědomí.

Díky práci každého uvědomělého jednotlivce se bude pročišťovat nejen jeho život jako jednotlivce, ale také se pročistí jistá část na úrovni globálního vědomí. Tímto se uvolní nejen on sám, ale i ostatní.

Schopnost pracovat na sobě, pracovat na své očistě, dosáhnout čistoty a pomoci zkvalitnit život sobě znamená umět pomoci i ostatním. Harmonie uvnitř dokonalého člověka se projeví i navenek.

Tato práce je vysloveně individuální záležitostí. Kdo si to uvědomí, měl by se pustit do práce na sobě a tím připravit cestu ostatním na dobu, až si i oni uvědomí, co je pro ně dobré.

Osobní duchovní vývoj a zlo

V rámci osobního duchovního vývoje je vhodné pracovat zejména uvnitř sebe sama.

Nepomůže pokud odstraníte zlo ze svého vnějšku (třeba tím, že se stanete poustevníkem a vzdálíte se lidské společnosti, kterou prohlásíte za špatnou), ale uvnitř zůstane skryté (už jen výrok poustevníka o špatné společnosti je ukázkou zlé myšlenky).

Klíč k duchovnímu růstu je odstranění zla z nitra své osobnosti.

Pokud to provedete správně, vnější okolnosti vašeho života se postupně změní a ten onen aspekt zla z něj vymizí. Poté nebudete trpět a mít problémy.

Co je tedy cílem života člověka?

Cílem lidského života je mimo jiné (sledujete-li pouze úhel problematiky kontaminace zla) dosažení ideálu absolutní ho odstranění zla z jeho osobnosti a maximálního zvýšení hodnot pozitivních kvalit v jeho osobnosti. Prostřednictvím této práce se kvalifikuje na cestu pravého duchovního růstu, který se poté v mnoha ohledech odehrává v jiné sféře bytí.

K dosažení kvalifikace na opravdový duchovní růst je nutné se zlého zbavit očistou. Žádná forma osobního rozvoje, žádná magická, mystická a kdovíjaká technika vám nepomůže, pokud neprojevíte snahu na sobě pracovat a očišťovat se od zla.

Kdo je ideální člověk?

Podstatou člověka je světlo.

Ideální člověk dokáže naplnit vlastní život slovy: „Já jsem láska, krása, harmonie, síla a svoboda.“

Představuje aspekty vůle, moudrosti, lásky, čistoty, pravdy, míru, milosti, služby, očisty a proměny.

Ideální život ideálního člověka je čistý umělecký projev bytosti, která si je vědoma toho čím opravdu je.

Adept na pozvednutí své osobnosti do stavu ideálního člověka ví, jaké nástroje této sféry musí při svém vývoji použít. Patří k nim zejména život v pozitivitě a pěstování nejvyšších kladných hodnot.

Adept, který toto zvládne, bude mít možnost postoupit výše a vyvíjet se v mnohem lepších existenčních podmínkách, než měl doposud.

Ideální člověk (pravý, skutečný, reálný člověk) je takový člověk, který svou bytostí vyzařuje pozitivní hodnoty v nejvyšší možné míře, které mu jeho stupeň dovoluje. A mimo to ve svém projevu a ve své činnosti zachází do sfér o kterých nemá běžný smrtelník ani potuchy.

Takový člověk má právo se nazývat člověkem, neboť dosáhl osvícení a otevřely se mu netušené možnosti.

Může ovlivnit prakticky cokoli, ale nic nemůže ovlivnit jeho, pokud k tomu sám vědomě nesvolí.

Toť hrubý nástin reality, které může dosáhnout každý člověk, který se vymaní ze stavu kontaminace zlem.